PVC
Polyvinylchlorid (PVC) je druhou nejpoužívanější umělou hmotou na Zemi.
Pro využití se mísí s různými přísadami. Polyvinylchlorid se tak zpracovává buď bez změkčovadel na tvrdé výrobky (trubky apod.) nebo se změkčovadly na výrobky polotuhé až elastické (folie, hračky apod.).
Většina PVC výrobků bývá považována za neškodné při správném zacházení. Nicméně některé přísady a změkčovadla se mohou z PVC výrobků uvolňovat. Přísad, které se používají při zpracovávání PVC, jsou stovky a najdeme mezi nimi i velmi problematické látky z pohledu lidského zdraví.
Podložky na jógu zde prodávané pocházejí od německých výrobců a jsou testované na tyto škodlivé látky. Podle certifikátů z laboratoří SGS (www.sgs.com) a Öko-Tex (www.oeko-tex.com) neobsahují toxické látky (ftaláty, rozpouštědla, azobarviva).
TPE
TPE pěna (termoplastický elastomer) je netoxický plast, který se recykluje snadněji než PVC.
Je to moderní polymerní materiál, který má při pokojové teplotě vlastnosti elastomeru (např. pryž), ale zpracovává se jako termoplast (plast, který může opakovaně teplem přecházet do tekutého stavu a ochlazením zase tuhne). Svými vlastnostmi nahrazuje měkčené PVC, ale na rozdíl od něj neobsahuje problematické látky a je 100% recyklovatelný bez vznikajících škodlivin.
Podložky z TPE jsou doporučované alergikům, protože neobsahují přírodní latex ani PVC a díky husté buněčné struktuře materiálu podložka neabsorbuje pot a snadno se tak udržuje v čistotě.
PER
PER (Polymerní pryskyřice, šetrná k životnímu prostředí) je další netoxická alternativa k PVC, patentovaná v roce 2003. Nejoblíbenější je právě při výrobě pomůcek pro jógu, ale je zde velký potenciál pro širokou škálu využití. PER neobsahuje žádné škodlivé látky, ani nevznikají při jeho výrobě a recyklaci. Navíc, tento materiál lze recyklovat snadno a opakovaně.
Přírodní kaučuk
Přírodní kaučuk se získává z tropického stromu kaučukovníku (původem z Jižní Ameriky). Naříznutím jeho kůry vytéká surový kaučuk neboli latex. Jeho úpravou vzniká přírodní kaučuk a následně vulkanizací (kdy teplem a sírou se mění vazby uvnitř polymerů) přírodní pryž.
Podložky z přírodního kaučuku nedoporučujeme osobám, které mají alergii na latex. Jsou však výbornou volbou pro ty, kteří chtějí ke svému cvičení používat přírodní materiály.
Latex
Latex je látka obsažená v mléčnicích některých rostlin. Latex ze stromu kaučukovníku (původně z Jižní Ameriky, ale dnes se pěstuje na plantážích i v jiných tropických oblastech světa)obsahuje významné množství přírodního kaučuku.
Juta
Jutové textilní vlákno, zkráceně juta, se získává z různých druhů jutovníku, který roste ve vlhkých tropických podmínkách.
Jutové oblečení má velmi dlouhou tradici v Indii, téměř veškerá produkce jutových textilií byla soustřeďována zde a v Bangladéši. V Evropě a USA se sice později začala juta také zpracovávat, ale 21. stol. tuto výrobu opět zastavuje a ponechává ji na indickém subkontinentu.
Jutovník, který pochází z této oblasti, je však dnes využíván méně a nahrazen jutovníkem z Afriky (přivezen do Indie v 19. stol.). Původní rostlina dorůstá až 4 m, africká juta 2,5 m. Stonky se suší na slunci, poté máčejí v proudu vody, aby se rozpustil lep, a vlákna se oddělí. Z příze se vyrábí provaznické výrobky a tkaniny, většinou pytlovina. S jutou se také setkáme v podkladech koberců.
Hlavním znakem je ekologičnost - vlákno juty pochází z přírody a přírodní prostředí neznečišťuje, juta není toxická a biologicky se rozkládá. Podložky z juty jsou tedy ekologické a můžeme vřele doporučit.
Azobarviva
Azobarviva jsou organická barviva, jimiž lze barvit téměř všechny druhy přírodních, chemických a syntetických vláken, plastů, usní, papíru, výrobků z pryže a dalších.
Bohužel azobarviva se mohou za vysokých teplot rozkládat tak, že vzniknou tzv. primární aromatické aminy (PAA, 22 nejběžnějších z nich jsou prokázanými lidskými karcinogeny). Většina plastů se zpracovává při těchto vysokých teplotách, a to už s příměsí barviva, a tím může dojít právě k tomuto rozkladu.
Podložky vyráběné a testované v EU tato azobarviva neobsahují.
Ftaláty
Nejčastějšími změkčovadly PVC jsou ftaláty.
Původně se ftaláty považovaly za neškodné, některé z nich se však ukázaly jako nebezpečné pro lidské zdraví. Jedná se především di-(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), di-butyl ftalát (DBP), benzylbutyl ftalát (BBP), di-isononyl ftalát (DINP), di-isodecylftalát (DIDP) a di(n-oktyl)-ftalát (DNOP). Jejich používání bylo omezeno v hračkách a výrobcích pro děti, kde je limitní hranice stanovena na 0,1 % hmotnostního obsahu (v EU).